Při tomto svátku bývalo zvykem žehnat obydlí a nade dveře psát tři písmena K+M+B a letopočet. Původně tato písmena znamenala zkratku pro větu Christus (K) mansionem (M) benedicat (B)  - Kristus ať požehná příbytku, a to po celý rok, proto se za třetí křížek psal výše uvedený letopočet. Tři křížky symbolizují Nejsvětější Trojici, tj. Otce, Syna a Ducha Svatého. Nejsou to tedy znaménka "plus" mezi iniciálami.

Jak už to bývá, časem se jaksi pozapomnělo na smysl oné věty, a vynalézaví předkové přidělili ona písmena smýšleným biblickým králům, vlastně mudrcům. Tři králové je totiž lidovým označením pro mudrce, kteří podle novozákonních evangelií navštívili krátce po narození Ježíše v Betlémě a přinesli mu zlato, kadidlo a myrhu ( pozn. myrha je černohnědá pryskyřice ze Somálska nebo Etiopie, která byla ceněna více než zlato). Bible však vůbec neříká, kolik jich bylo, i jména Kašpar, Melichar a Baltasar jim byla přisouzena až na základě středověké legendy. V západní liturgické tradici je svátek Tří králů ztotožněn se slavností Zjevení Páně a církev jej na Západě i Východě slaví 6. ledna.

Někde chodili tři králové přestrojeni v bílých převlecích s papírovými čepicemi, jeden z nich byl černý a zpívali koledu My tři králové jdeme k vám. Křída bývala posvěcena.

Použitá literatura:
Rychnovsko a Kostelecko – vlastivědný sborník z prací učitelstva obou okresů, sestavil Antonín Svoboda, nákladem Učitelské jednoty Komenský v Rychnově nad Kněžnou, tiskl Karel Šeda Kostelec nad Orlicí 1923