Žijí mezi námi, pěkně v tichosti, většinou někde v ústraní. O svém životě prakticky nemluví, věnují se koníčkům, rodině, dětem, a když je náhodou čas od času na ulici potkáme, netušíme, že jsme se právě setkali s výjimečnou osobností, vyzrálým, šarmantním člověkem, který v životě něco dokázal a prožil. O kom že to mluvím? O oněch bezejmenných, skromných lidech, na které se bohužel v dnešní uspěchané době neprávem zapomíná.
V tomto článku bych rád zavzpomínal na nedávné setkání s činorodou amatérskou básnířkou, talentovanou malířkou a v neposlední řadě také bývalou kastelánkou častolovického zámku paní
Olgou Matasovou. Společně s Janou Albrechtovou jsme ji navštívili na jaře roku 2008. Původní záměr, natočit vzpomínkový film, se díky vstřícnosti a pohostinnosti paní Olgy a její dcery, změnil v příjemné setkání a poutavé povídání o rodině, historii a literatuře.