Mám nějaký důvod pro toto tvrzení? Proč právě teď využívám zrovínka tuto dobře známou filmovou „hlášku“? Co asi takto formulovaným nadpisem sleduji? Nu, posuďte sami... V pátek večer -  dne 24. června 2011 - přišel na můj počítač email od jistého pana Kratochvíla z Potštejna. Pan Kratochvíl narazil při brouzdání internetem na web Spolku přátel Častolovic o.s., na kterém si přečetl pojednání o hraběti Jáchymovi Šternberkovi, bratrancovi častolovického Leopolda Šternberka (I.) a jeho aktivitách v oblasti balónového létání. A protože je, stejně jako řada z nás, nadšeným badatelem a při svém bádání objevil nové, dosud neznámé skutečnosti o osudu první pilotované mongolfiéry, která se vznesla k českému nebi, tak mne na ně upozornil. Nové skutečnosti jsou opravdu velice zajímavé. Navíc vyzdvihují jistou (byť drobnou) historickou spojitost Potštejna a Častolovic. Veškeré své poznatky shrnul pan Vilém Kratochvíl v brožuře Potštejn a mongolfiéry, kterou vydala v letošním roce obec Potštejn. Vřele Vám toto dílko doporučuji.

S autorovým laskavým svolením si dovolím odcitovat několik částí textu:

Přišel rok 1790, a v Čechách dosud žádný člověk nevzlétl k nebi. Pokusy s aerostatickými stroji zde samozřejmě byly, ovšem bez posádky (anebo dokonce jako různé létací atrakce pro pobavení obecenstva).
V únoru onoho roku 1790 zemřel císař Josef II. a novým vládcem habsburské říše, tedy i Českého království, se stal jeho bratr Leopold, toskánský velkovévoda. Právě v Toskánsku a jeho hlavním městě Florencii se Leopold projevil jako vzor osvíceného panovníka – zaváděl sice reformy, ale bez excesů, kterým se nedokázal vyhnout Josef. Toskánské velkovévodství neobyčejně vzkvétalo a je dáváno za příklad úspěšné vlády osvíceného feudála. Leopoldovou ženou a budoucí českou královnou byla Marie Louisa, dcera španělského krále.
Po bratrově smrti tedy Leopold dostal možnost uplatnit rozumný styl vládnutí, který předvedl v Toskánsku, v celé habsburské říši (žel, jak se ukázalo, na příliš krátký čas).
Třicátého září roku 1790 byl Leopold ve Frankfurtu korunován na císaře Svaté říše římské. Císařská korunovace byl významný akt, který musel být náležitě připomenut i v Praze, hlavním městě Království českého. Leopoldova korunovace na českého krále měla proběhnout až následujícího roku, ale již k této příležitosti byla v Praze přichystána slavnostní bohoslužba s rozličnými doprovodnými událostmi. Jednou z nich - a ta vstoupila do historie - byl vůbec první let horkovzdušného balónu s lidskou posádkou v Čechách.
O tom všem své čtenáře informovaly i tehdejší noviny. Schönfeldské C. k. Pražské noviny 30. října 1790 uvedly, že následující den, v rámci připomínky Leopoldovy frankfurtské korunovace, podnikne známý Blanchart se svým podivným balónem větrnou jízdu. Nikdo se prý nemusí ničeho obávat. Avšak první větrná jízda v Čechách málem skončila neštěstím.

(pokračování příště...)

Společnost Eternitas pak prochází určitým vývojem, jako ostatně řada jiných firem u nás. Během druhé světové války je azbest považován za strategickou surovinu. Eternitové výrobky jsou tak vyráběny omezeně nebo je výroba zcela zastavena. Náhražkou azbestu se pro firmu stává kamenouhelná dehtová smola a dřevocement.

V roce 1899 zakládá v Častolovicích Arnošt Bartoň malou továrnu na výrobu dehtových výrobků. Kolem roku 1907 podnik přebírají dva společníci August Kummer a Karel Zöllner (pozn. syn význačné divadelní principálky Elišky Zöllnerové) a zakládají firmu na zpracování dehtu, kterou nazývají Chemická továrna dehtových výrobků Kummer & Zöllner, společnost s ručením obmezeným s kapitálem 100.000 K. Továrna zpracovává druhotný odpad z rafinerie parafinu a minerálních olejů firmy David Fanto a spol. založené v roce 1889 v Pardubicích. Z této továrny jsou také dováženy základní suroviny. Společnost Kummer & Zöllner destiluje a rafinuje dehet, pryskyřice a vyrábí z nich izolační lepenky, asfalty apod.

O tom, že známý stavební materiál vyvinutý v 19. století má dlouhodobou životnost, není dnes pochyb. Tehdejší reklamní materiály opravdu nelhaly. Jaká je však spojitost mezi Častolovicemi, Eternitem a věčností? Na to by nám, alespoň částečně, mohl dát odpověď tento článek. Ale začněme od začátku.

Svůj název získal ETERNIT z latinského slova aeternitas, což v překladu znamená věčný. A jsme u zmiňované věčnosti.