Na Zelený čtvrtek se v řadě domácností pojídaly jidášky s medem.  Chléb namazaný medem se házel do studny, aby se v ní držela voda.

Na Velký pátek lidé věřili, že se otevírá země a vydává své poklady.

Neděle smrtelná je druhou nedělí před velikonocemi. O smrtelné neděli chodila v některých obcích děvčata po koledě. V jiných měla pomlázku až na Zelený čtvrtek. V rukou měla "líta" tj. svázané jedlové vršky okrášlené barevnými proužky hedvábného papíru, obrázky a vyfouklými vajíčky. Zpívala po staveních koledy a za odměnu dostávala pečivo, cukroví, peníze nebo barevná vajíčka. Tento den bývala i utápěna nebo upalována smrt.

Použitá literatura:
Rychnovsko a Kostelecko – vlastivědný sborník z prací učitelstva obou okresů, sestavil Antonín Svoboda, nákladem Učitelské jednoty Komenský v Rychnově nad Kněžnou, tiskl Karel Šeda Kostelec nad Orlicí 1923

Květná neděle (latinsky Dominica in palmis nebo též Pašijová neděle latinsky De passione Domini) je označení pro šestou a zároveň poslední neděli postní. Připomíná jednak slavný vjezd Ježíše do Jeruzaléma a zároveň se při bohoslužbách předčítá zpráva o umučení Ježíše Krista tzv. Pašije (utrpení – latinsky Passio). Název svátku je odvozen od květů, jimiž bývají kostely vyzdobeny a které mají připomínat palmové větve, jimiž lid vítal Ježíše.

Masopust neboli karnevalové období bylo v minulosti období od Tří králů do Popeleční středy. Podle dne v kalendáři bývaly drženy Tučný čtvrtek, Masopustní neděle, Masopustní pondělí, Masopustní úterý a Popeleční středa.