Březen bez vody, duben bez trávy.
Březnový sníh hnojí, ale dubnový sežírá.
Na sv. Jiří (24. dubna) trávu zatloukej palicí a po sv. Jiří tahej kleštěmi! (Polom)
Na Urbanův den (25. května) pospěš síti len!
Zelené vánoce, bílé velikonoce, červený svatý Duch (t.j. se suchými trávníky).
O Božím těle do vody směle, na Boží hod (svatodušní) do vody hop! (Cuclav)
O sv. Vítě (15. června) půl zrna v žitě.
Na sv. Jána (24. června) jahody do džbána.
Sv. Petr (29. června) žito seče, sv. Anna buchty peče. (Ještětice)

Je-li na sv. Vincence (22. ledna) jasno, jest se hospodáři starati o pytle pro žito a o sudy na víno. – Slunečno na sv. Vincence plní sudy vínem.
Na víru Pavla obrácení (25. ledna), svítí-li slunce, špatný rok není.
Teplý leden, z korce mandel jeden.
Je-li sv. Dorota (6. února) ucouraná, zvedou se brambory.
Bouřky v březnu věští dobrý rok.
Záhy-li kosa slyšeti, může se rolník těšiti.
Hodně-li vítr v dubnu duje, stodola se naplňuje.
V březnu prach a v dubnu bláto rolníkovi jest nad zlato.

Každá krajina má svůj „babí kout“, odkud přicházejí bouřky lijavce a krupobití.
Západní a jižní větry přinášejí déšť, severní a východní sucho.
Moravský větříček, třetí den deštíček.(Cuclav)
Je-li na Polomi slyšeti vlak jedoucí z Potštýna k Liticům, je naděje na trvale pěkné počasí, je –li však slyšeti vlaky na trati mezi Brandýsem a Chocní, bude deštivo.
Východ hoří, západ hasí. (Ještětice)
Jdou-li k Rychnovu mraky od Lična neb od Kostelce, bude pršeti.

Šel do Spy (spát).
Šel do Krčína (krčí se na posteli).
Už vozí hrnce ze Svratouchu (chrápe).
Je hloupý jako solnické boty. (z Kostelecka)
Je jako lanškrounská smrt.
Dělá jakoby měl rychnovské panství ( rostou mu rohy, narůstá mu hřebínek).
Nenech věci ležeti na Vzíchově!
Dal se do Prosíčka, do Prosenic.
Měl by platiti a peníze na Humpolci.
To je cháska (pacholek) od Žamberka. (přísloví připomíná chasu Pancíře ze Žampachu)
Pověděl mu, po čem perník v Pardubicích, zač toho loket.
To je jako babylonská věž.