Kokrhá-li slepice ráno, bude hezky, však stane se v tom domě neštěstí.
Když v zimě sova houká a kozlík meká, bude úrodný rok. (Třebešov)
Je-li na Štědrý den mnoho hvězd, bude mnoho vajec.
Je-li na Štědrý den větrno, bude málo ovoce. (Ještětice)
Obilí seté při západu slunce a zároveň při východu měsíce bude snětlivé . (Třebešov)
U kterého stavení kvetou na podzim po druhé stromy (třešně, višně), z toho do vánoc někdo umře.
Začíná-li vřes kvést od vrchu, doporučuje se síti brzy; kvete-li nejdříve uprostřed, bude dobrá setba prostřední; rozkvétá-li od spodu, má se síti hodně pozdě. (Polom)

Kdo pohlédne neumytý na květiny do zahrady, uhrane je a květiny zahynou.
Je-li vítr na Tři krále, bude nepokojný rok (války).
Kdo na Kýchavnou neděli třikrát kýchne, po celý rok zastůně. (Chleny)
Když se ozve v máji hrom, chyť kámen anebo strom (abys byl jak hrom silný) – Někde za tou příčinou zvedají nějaký těžký předmět o první jarní bouřce.
Jestli na Maří Magdalenu větrno, boudou dobře platiti krajky. (Polom)
Je-li v zimě mnoho mrazů, bude v příštím roce mnoho zkažených bramborů.
Kdo se prý v pátek směje, bude prý v neděli plakati.
Svrbí-li oko dopoledne, bude něco rádo viděti, svrbí-li odpoledne, zapláče si.
Zapomene sen, kdo vstávaje nejdříve podívá se oknem.
Kdo sedí klátě nohama, kope prý rodičům hrob.
Smetí ze světnice prý se nemá vynášeti, nýbrž spáliti, aby se nevyneslo z domu štěstí.

Použitá literatura:
Rychnovsko a Kostelecko – vlastivědný sborník z prací učitelstva obou okresů, sestavil Antonín Svoboda, nákladem Učitelské jednoty Komenský v Rychnově nad Kněžnou, tiskl Karel Šeda Kostelec nad Orlicí 1923