Večer 30. dubna, na tzv. noc Filipo-Jakubskou pálily se na výšinách ohně. Hoši sehnali po vsi ometená košťata, polévali je petrolejem a dehtem, proložili pryskyřicí z lesních stromů, pak je zapalovali u zapálených ohňů, mávali s nimi ve výšce a vyhazovali je, čemuž se říkalo „pálení čarodějnic“.
U stavení, obyčejně na hnojišti před chlévem, zastrkávali hospodáři hlohové a trnitě větve s proužky barevného papíru, aby čarodějnice neměly moc nad dobytkem. Příbytky a chlévy se vykrápěly svěcenou vodou na ochranu proti čarodějnicím, a to slaměným víškem, který byl následně použit ke svázání trnitých větví.

Použitá literatura:
Rychnovsko a Kostelecko – vlastivědný sborník z prací učitelstva obou okresů, sestavil Antonín Svoboda, nákladem Učitelské jednoty Komenský v Rychnově nad Kněžnou, tiskl Karel Šeda Kostelec nad Orlicí 1923