V okolí Častolovic se ve středověku nalézaly osady, které zanikly. Bylo jich zde hned několik. Jejich přesné umístění neznáme, proto musíme vycházet ze zpráv o těchto obcích. Umístění některých nám prozradí i pomístní názvy, které dodnes nesou pojmenování podle zaniklých osad.
Mezi Častolovicemi a Česticemi stávala ves Doubravice. Gothar Lašek v knize Hejtmanství Rychnovské vyznačuje lokalitu, kde ves měla stávat. Toto místo nese dodnes název „pod Doubravicí“ a mělo se nacházet při silnici z Častolovic do Čestic. August Sedláček v Místopisném slovníku království Českého lokalizuje ves do míst železničního nádraží. Lašek zmiňuje také, že roku 1882 měla být naproti Častolovické zastávce odkryta do skály vytesaná studna. V těchto místech měl kdysi stávat ženský klášter. Jeptišky odtud za jakési války utekly a všechny vzácnosti měly naházet do studny. Lašek také v památkách archeologických píše o pověsti, že byl na nedalekém poli zakopán zlatý zvon. Sedlák při orbě zachytil zvon ruchadlem. Přitom však prudce zaklela a zvon se propadl „žalostně zvuče“ do nitra země. Ve studni se však mělo nalézt několik článků ze řetězu, okov a dřevěné roubení. Roku 1495 koupil litické zboží Vilém z Pernštejna, ve výpisu zboží jsou zmíněny Doubravice. Vilém z Pernštejna získal Doubravice však již zaniklé. Na otisku císařského stabilního katastru můžeme nalézt za obcí směrem k Česticím oblast s názvem Doubravice.
Směrem od Doubravic k Olešnici se měla rozprostírat Dlouhá Ves. Lokalita vsi je odvozena od místního pojmenování. Existence této obce však není doložena v žádných písemných pramenech.
U Častolovic se také nacházela ves nazývaná Výrovice. Jednalo se o ves se dvorem. Výrovice jsou připomínány roku 1409. Ze dvora bral užitky kostelecký farář. Farář Martin v Kostelci prodal dvůr poplužní ve Výrovicích za 60 kop. Za tyto peníze „koupil plat“ sedm a půl kopy na půlku vsi Tutleky od Buška z Tlukačovi Lhoty.
Na pravém břehu potoka Štědrý, při soutoku s Kněžnou se nacházela osada nazývána Láň. Názvem „Na Láni“ a „V Lánech“ se nazývala oblast na pravém břehu a část levého břehu potoka Štědrém. Láň roku 1406 prodal Jindřich Lancembok z Chlumu Kostelci. V 16. století pravděpodobně zanikla.
Josef Gothar Lašek se zmiňuje také o vsi Paseky, která dříve byla označována jako „ Veselá“. Tato obec se měla rozprostírat na vrchu kopce pojmenovaném jako „Strýc“. Název Veselá dostala podle veselé vyhlídky.
Literatura:
SEDLÁČEK, August. Místopisný slovník historický Království českého. Vyd. 2., V Argu 1. Praha: Argo, 1998, 1043 s. ISBN 807203099
Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954, 821 s.
ROUBÍK, František. Soupis a mapa zaniklých osad v Čechách. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1959, 161 s., map. příl.
Lašek, G. L.: O některých zaniklých osadách v okresu kosteleckém nad Orlicí; Památky archeologické XII/3 (1882), 131-136
