pokračování 3. dílu...

Třidcátej první.
A poněvadž až do nynějška, kde tak jaké cesty a silnice jsau a lidé přespolní pro velikau zlost a neoprávek i domácí po potřebách svých jíti nemohau, nýbrž vyhejbáním se jak JMP, tak i mnohým sausedům v plotích, v rolích, lukách i po vosení nemalé škody činí a zlořečí. Těm a takovým všechněm při obcech, kdo jsau jakými opravkami v cestách, proti rolím, lukám svým, a nebo obecními cestami, povinní pod skutečným trestáním a pokuty 1 kopy grošů českých přistně poraučí, aby dřívěji neděle provodní, takové všeckny cesty zopravovali, příkopy, kterými se voda z cest vypauští, náležitě vyřídili, tak aby času jarního lidé přespolní ani domácí vyhejbáním škod daremních jedni druhým nečinili. Na čež rychtáři a konšelé bedlivý pozor dáti, a kdoby se tak nechoval, JMP oznámiti mají.

Třidcátej druhej.
Při městečkách i vesnicích mají starší rychtářové a konšelé přinejmenším každý čtyry neděle k komínům a místům, kde se ohněm pálí, přihlížeti, tak aby se ta místa a komíny opatřily, aby se tudy jak JMP tak také ani poddaným, škoda nestala. Kdožby pak takového místa podle rozkazu rychtáře a konšel v času uloženém neopatřili, ten má každý pokuty k vobci 15 grošů čes. propadnauti.
Jestliže by pak z dopuštění božího aneb nedbanlivosti lidskau u koho jakej oheň vyšel, ten každej aby ihned na sausedy pokřik učinil, a oni povinni budau pod hrdlem jeden každej s sekerami, s konvemi vodními, s vodau i jinak na pomoc běžeti, toho ohně věrně a s pilnosti hájiti, pomáhati a hasiti. Však přitom svého užitku v tom nehledajíce věrně se chovati, žádné krádeže nečiníce.
Pakliby ten hospodář o tom ohni vědauce pokřiku neučinil, má k vobci 1 kopu grošů českých pokuty propadnauti. A pakliby se skrze to jiným sausedům škoda stala, na hrdle i jináč, podle náležitosti, má o to strestán býti. Však k tomu takovému hašeni a hájeni aby každej hospodář při domu svém měl řebřik dlauhej, k tomu tlauky a jiné potřeby připravené, tolikéž vždycky štyři hospodáři jeden hák železnej a nasazenej.

Třidcátej třetí.
Jestliže by pak pan Bůh na někoho nemoc vzložiti a dopustiti ráčil, a on chtěje kšaft učiniti o statku svém, jak by se po smrti jeho s nim hejbati a kam obrátiti mělo, má v městečku dvau nebo tři osob radních s písařem od purkmistra, vyžádati. Ve vsech pak pro rychtáře a dva konšely (ač může-li je míti) poslati a nebudau-li míti při sobě písaře, hned to všeckno co jsau od něho slyšeli, toho nepronašejíc, maji na jiné konšely vznésti a pořádně dáti sepsati a pečetí, kterauž mají, dáti zpečetiti.
Jestliže by pak ten, kterýž týž kšaft učinil, podle vůle boží prostředkem smrti časné z tohoto světa sešel, má takovej kšaft, povolajíce těch, kteří k němu náleží, odevřen, přečten, po přečtení vrchnosti ihned přednesen a od vrchnosti stvrzen a potom v městečku do knih konšelských k tomu zřízených vepsán býti. A tudy podle obdarováni jim od JMP daného, své potvrzeni míti má.

Třidcátej čtvrtej.
Tolikéž, aby žádný od gruntu svého bez vůle a vědomi JMP a auředníka buďto rolí, lesův, luk aneb setí na poli po kusích neodprodával ani co zastavoval, anebo na poli třetinau a lichvau jakýmkoliv obilím osívati dal. Kdo by se toho koliv bez vědomí a dovoleni JMP dopustil, ten každý o roli, obilí, lauku, les a peníze, co by tak zastavil, neb na poli z třetiny i lichvau sel, má přijíti a to JMP propadnauti.
Kdo by pak s dovolením JMP jakýmkoliv nahoře psaným vobyčejem, na lidském poli síti chtěl, ten má hned prve záhony přečísti, na kolika by síti chtěl a z každýho záhona JMP po 3 groších českých dáti, kromě lnu a konopí a z lauky kde by se vůz sena naklidilo po 3 groších českých.
Pakliby kdo sám nemaje čím roli osíti a chtěl by na poli síti dáti, ten se má JMP ohlásiti, JMP s každým takovým na poli síti a semeno dáti chtíti ráčí. V takových pak gruntech aby jeden druhému pastvami i jinak žádné škody, nových cest ani stezek nedělali, ani jaké mezníky sekali, kopali a nebo převorávali pod skutečným na hrdle trestáni.

Třidcátej pátej.
Do mlejnův JMP a ne někam jinam vobili ke mlejnu i k stúpam, na jáhly a kraupy, též i vpustě na volej do JMP mlejnův aby nosili a stúp (!) žádnejch v domích svých neměli, v nich prusa (!) ani ječmena nevopíchali a to pod propadením pokuty JMP 5 kop grošů českých.

Třidcátej šistej.
Jestliže by který z mlynářův, kteří zvláštní mlejny mají, od poddaných JMP obilí k mletí aneb k vopíchání přijal a to na něho shledáno bylo, má jemu hned kolo potlučeno býti a více mlejnu mlením i vopícháním potud neužívati, nýbrž těmi platy všemi a pojezdy jako i nyní na budaucí časy, povinen býti vykonávati.
 
Třidcátej sydmej.
Jestliže by co komu z poddanejch pán Bůh medu i vosku naděliti ráčil, ten aby na zámek donášeli, za to se jednomu každému slušně hotovými penězi platiti bude.

Třidcátej osmej.
Kdoby prvotně žennýho neplatil, tomu každýmu na poručení do lejster urburních za dva dni aby platil, napsati se má. K tomu zahradníci, chalupníci i podruzi, kteří na svém kde pásti nemají a dobytky hovězí chovají, z každého hovada, malého neb velkého, po 3 gr. při sv. Havle pastevního s jinými do důchodův JM platiti má a povinen bude. Pakliby kdo tomu platu odporoval neb dobytka zapíral, ten má JMP propadnauti a chalupu prodati.

Třidcátej devátej.
Co se lidí poddanejch vyslejchání v jakýchkoliv spravedlnostech lidských dotejče, co a oč při vrchnosti činiti mají, tu jeden každej má na jistej den, totiž ve čtvrtek toliko, každýho tyhodne na zámku sedati, najíti, kromě slavnosti vejročních, nebo že by ta věc kvapného opatřeni potřebovala, s tau se každého času k JMP jíti nezbraňuje. A tu spravedlnosti svejch vyhledávati mají.
Nebo v ty dni jmenovitě netoliko vyslejchati a spravedlnosti lidem dopomáhati, i kdo by co tak zavinil trestati a pokutovati ráčí. A to za těmi příčinami, aby auředník a písaři netoliko s lidmi se zaneprázdňovati, ale i k JMP častěji na službu hleděti a JMP věci poručené říditi a opatrovati mohli.
Přitom žádnej z poddanejch, jak auředníku, tak písařům ani manželkám jejich, ani žádnému poct a darův o přímluvy aneb jaké opatřeni, aby nenesli a oni nepřijímali a to pod pokutau 5 kop grošů českých. Na koho by to shledáno bylo, kdo by tak co dal, nebo kdo by jakým způsobem při JMP neb JM paní čeho žádati chtěl, sám každý toho austně neb skrze suplikací vyhledávati má, tak aby žádnej v žádném domnění a podezření nezůstával.

Čtyřidcátej.
V domích šenkovních v městečkách ani ve všech v krčmách čeládky všelijaký, jak z zámkův, tak ze dvoru JMP, netoliko ve dni pracovité ani ve dni sváteční, žádný hospodář dlauhýho sedění a se s lidmi do řadu dávání, dopauštěti nemá. Než, jestliže by ve dne přišel a napíti se chtěl, do krejcaru a nejvíc do dvau, jemu piva nalejíc, více prodávati nemá. Pakliby se kterému před večerem přijíti trefilo, žádného z týchž čeládek přes první hodinu na noc u sebe v hospodách aneb v krčmách žádným způsobem (leč by od JMP odpuštěn byl a dovoleni měl) trpěti a jim piva prodávati, ani v žádných domích jiných a zvláště noclehy, fedrovati nemají.
Pakliby se toho kdo v hospodách neb krčmář, který v krčmách i v jiných domích dopustil, tedy ten každý hospodář aneb krčmář má pokaždé pokuty 1 kopu grošů českých JMP propadnauti, kolikráte by se koliv toho dopustil a dáti beze vší vejmluvy.

Čtyřidcátej první.
Jestliby kdo statek svůj dráže, nežli jej sám kaupil, prodal, ten každý coby koliv na něm přijal, z každé kopy míšeňský 6 grošů míš. JMP dáti má. Též kdyby kdo s dovolením JMP od gruntu svého jakej díl roli odprodal, ten má předce úrok z auplna platiti. Kdoby pak kaupil, ten má každého roku z každého záhona při sv. Jiří 1 groši a při sv. Havle po 1 groši a z lauky prodané, kdyby se vůz sena nabralo, každého roku po 5 groších vše českých, dávati a platiti.  
Též jestli by komu od JMP roli k dědičnému užívání dána byla, takže by ji nekaupil, ten má z ni každoročně při sv. Jiří 1 1/2 groše a při sv. Havle 1 1/2 grošů, vše českých, z každého provazce platiti. Pakliby kdo od JMP, buď za peníze hotové, neb za léta roli kaupil, ten má z každého provazce při sv. Jiří po 1 groši a sv. Havle po 1 groši, vše české, platiti.
Na tyto všeckny artykule purgkrnistrové, rychtářové a konšelé pod těmi závazky svými mají bedlivej pozor míti, aby se lidé tak a nejinak chovali a zachovali. Jestliže by pak kdo co toho nečinil a tak se nechoval, nemají žádného trestáním pomíjeti, na žádného se v tom neohlídajíce, podle zaslaužení. K tomu se také, aby ani pokuty uložené neodpauštěli, ač chtějí-li se sami hněvu a trestáni JMP a dvojnásobní pokuty uvarovati.
Pro důvěření toho všeho, což tak v této instrukci nařízeno a vepsáno jest, že v tom jistá vůle JMP jest, na potvrzení toho všeho JMP pan ráčil svau vlastní pečeť dáti, k ní přitisknauti a v ní rukau svau vlastní se podepsati, jíž jest datum.

(konec)