Každá krajina má svůj „babí kout“, odkud přicházejí bouřky lijavce a krupobití.
Západní a jižní větry přinášejí déšť, severní a východní sucho.
Moravský větříček, třetí den deštíček.(Cuclav)
Je-li na Polomi slyšeti vlak jedoucí z Potštýna k Liticům, je naděje na trvale pěkné počasí, je –li však slyšeti vlaky na trati mezi Brandýsem a Chocní, bude deštivo.
Východ hoří, západ hasí. (Ještětice)
Jdou-li k Rychnovu mraky od Lična neb od Kostelce, bude pršeti.

Jsou-li hory jasny, bude pršeti.
Je-li na Malé Lhotě slyšeti bíti chlenské hodiny, brzy pršívá.
Kruh kolem měsíce věští do tří dnů déšť.
Na židovskou neděli (v sobotu) slunce vždy se objeví.
Jsou-li červánky na novoroční den, přinesou jistě slotu jen. (Cuclav)
Po sv. Dorotě (6.února) uschne hadra na plotě.
Kolik mlh v březnu, tolik bouří v červnu.
Veliký pátek deštivý, dělá rok žíznivý.- Prší-li na Veliký pátek, bude draho.
Bouřky před sv. Jiřím (24. dubna) věští rok studený, po sv. Jiří teplý. – Jak dlouho před sv. Jiřím bouří, tak dlouho po něm bude ještě zima.
Bouřky v dubnu zvěstují mokré léto.
Když květen vláhy nedá, červen se předá. – Jestli v máji neprší, tehdy se červen převrší.
Je-li Sedmi bratrů (10. července) deštivý, bývá déšť trvanlivý.- Prší-li na Sedm bratří, budou deštivé žně.
Netřeba o déšť prositi, přijde, jak začnem kositi.
Kohout kokrhaje předpovídá počasí pěkné, slepice šviříc špatné.

 

Rychnovsko a Kostelecko – vlastivědný sborník z prací učitelstva obou okresů, sestavil Antonín Svoboda, nákladem Učitelské jednoty Komenský v Rychnově nad Kněžnou, tiskl Karel Šeda Kostelec nad Orlicí 1923