Měsíc květen.
Ku konci t.m. táhly skrz pluk husarský (Krále Viléma Prusského). Po dva dni byly zde ubytováni. 3-tí den táhl ráno jenerál se štábem stranou k Solnici.

Měsíc červen.
Dne 23-ho t.m. přijelo sem as 200 vozů buď vozatajstva neb přípřeží selských. Sedláci byli až na 19-20 mil odsud. Na Skalce bylo ležení. Ráno se rozjely na vše strany, jeden vůz k Dobrušce a druhý k Hradci a Josefovu.
Dne 24-ho. Opět přibylo množství vozů a zůstaly zase na Skalce. Ráno přibyli sem huláni od pluku čís. 5 arcivévody Karla.

Dne 25-ho. Huláni táhli k Náchodu od rána šlo pěší vojsko skrz, jejichž kapely zde několik kousků přehrály. Nejprve pluk č.32 arcivévody Ferdinanda d´ Este, čáslavský pluk barona Reischacha č.21, pak několik praporů myslivců, pak horvatský pluk baron Sokčeviče číslo 78, 2 pluky rumunský hraničářů, pak polský (haličský) pluk Adolfa vévody Nassovského číslo 15, pak 31 prapor myslivců. Za každým plukem dvě baterie kanónů se svými vozy atd. Pak 1 tlupa (Sanität & Genier.) K večeru táhl pluk pěších St. Salvatora (velkovévody Karla Salvárota Toskánského č.77) a až do tmy as 5 baterií kanonů i příslušnými vozy atd. (K Josefovu)
Dne 26-ho táhly pěší moravský pluk barona Gerstnera č.8, pěší jičínský pluk Nobiliho číslo 74, pěší pluk velkovévoda Toskánský, pak horvatský pluk Filipa, pak ještě 2 pěší pluky. Generálové a vyšší důstojnictvo vždy v čele pluku. Mezitím jelo více baterii kanónů s municí atd. pak pionéři s železnými loděmi. K večeru přibyly sem dvě tlupy (Sanitäsí) a byly zde ubytováni. Oddíl husarů od pluku hraběte Palffyho číslo 14 zůstal na Skalce přes noc v ležení, kamž se i množství vozatajstva a jiných vozů umístilo.
Dne 27-ho.Ráno odtáhly ty 2 tlupy zdravotního sboru pak ty husaři dílem k Náchodu a dílem k Hradci a Josefovu. Pak táhlo několik eskadron husarů, pěší pluk koňstvem Hartuny i prapor myslivců, několik baterií kanónů, pak množství vozatajstva a přípřežních vozů. Odpoledne táhly skz 6-tý husarský pluk Baron Gay,  12-tý pluk dragounů, pak 2 pluky kyrysníků, pluk dragounů krále bavorského. Všichni s kapelami a s generály a vyšším důstojnictvem v čele pak kanonýři, pionéři zdravotní sbory vozatajstvo, přípřežní vozy až pozdě do noci.
Dne 28-ho:Odpoledne vznikne pokřik“ Prusy  se blížeji k Rychnovu.“ Všechno utíká!!!
Dne 29-ho. Silná střelba z děl.
Dne 30-ho.Vzdálenější střelba z děl jest slyšet.

Červenec
Dne 1-ho.
Přišlo sem 16 set mužů od pěších pluků velkovévody Toskánského. Byli zde ubytováni.
Dne 2-ho vojsko zde odpočívá. Odpoledne přišel rozkaz k odchodu, tak táhli tam, odkud byli vyšli.
Dne 3-ho.
Náramná střelba z děl celý den. Večer zvěstovali markytáni atd. zprávu, že bitva velká u Hradce prohrána jest.
Dne 4-ho již časně z rána plná silnice utíkajícího vojska vše v největším zmatku. Také zbytky sasského vojska.
Dne 5-ho a 6-ho pořáde vojsko skz také velké transporty nemocných (raněných). Pořáde přicházejí a jsou přivážení sem ranění, několik důstojníků jest v zdejším zámku, pak množství v špitále a po staveních.
Dne 10-ho začalo prohlížení vracejících se přípřežních vozu. Kde se něco našlo, tak se to vzalo.
Dne 11-ho jely zde 3 vozy pruského vozatajstva.
Dne 12-ho 2 silné transporty raněných z Hradce. Rekvisice byla odeslána do Počtýna tam ležícím Prusům. V okolí jest množství pruského vojska. Velká nouze o zboží zvláště sůl atd. Od 7-ho nepřichází žádná pošta (psaní a noviny).
Dne 20-ho.   Odpoledne přijelo sem as 120 mužů pruských zelených husarů. Vyšší důstojnici vypsali v zdejším zámku ohromnou rekvisici. Večer táhli husaři do Kostelce, kde přes noc zůstali.
Dne 21-ho odpoledne táhlo těch 120 mužů husarů z Kostelce pryč k Pardubicům.
Deputace šla prosit k jenerálovi o zmírnění té rekvisice.
Dne 24-ho začíná pruská pošta jezditi skrz.
Dne 26-ho zemřel K. Šváb, setník od 13-ho hran. pluku v zdejším zámku. Večer odvedlo se 200 chleba pro vojsko pruské do Kostelce.
Dne 27-ho, ráno táhlo veskrz as 800 pruských (Landvehr) vojsku národní obrany. Pak pohřeb setníka.
Dne 28-ho jelo veskrz několik přípřežních vozů z Poznaně (z Pruského Polska).
 

Srpen
Dne 5-ho v polednách přišlo sem 600 mužů od 22. hornoslezského pěšího pluku. Byly zde na stravu. Že hodně jedli, netřeba psát ani povídati. V okolí se vzmáhá cholera, zvláště mezi pruským vojskem má strašně řádit. Ranění vojáci rakouští se před Prusami schovávají a přestrojují se do civilních šatu.
Dne 6-ho odtáhlo ráno těch 600 mužů odsud přes Kostelec. K polednímu šel veskrz 23-tí hornoslezský pěší pluk  pak 1 baterie děl s příslušnými vozy pak mnoho pruského vozatajstva. Pěší pískali na píšťalky a bubnovali k tomu. Krásná hudba!!!!
Dne 11-ho přijeli sem 3 dělostřelci a zůstali v zámku k přenášení depeší.
Dne 13-ho přišlo sem k ubytování as 20 mužů od dělostřelců pruských. Dne 17 jela skrz tlupa  pruských černých husarů k Chocni.
Dne 18-ho přijelo sem as 50 dělostřelců pruských ze Solnice pro raněné. Tito se ale rozutíkali z kostela. Den císařova narození.
Dne 20-ho přišlo sem 50 mužů od 37-ho westphfáhlského pluku k vyzdvižení raněných. Dne 21- ho večer odtáhlo těch 50 mužů s nepořízenou pryč.Za nimi přišla tlupa zdravotního sboru, kteří zde as hodinu odpočívali. Za nimi množství vozů (Sanitäts).
Dne 23-ho. Podepsán mír!
Dne 26-ho Prusové stahují se k hranicům.
Dne 28-ho přišli pruští vojíni byty  objednat pro 3 jenerálové, 38 důstojníků, 40 sergantů, 60 mužů a 180 koňů.
Nyní musejí Prusové vše zaplatit.
Dne 29-ho přibyl sem štáb 5. armád. sboru. Jenerál Steinnictz a množství vyšších důstojníku.
Dne 30-ho odtáhlo zde ubytované vojsko k Opočnu.
Pak také 52- tý pěší brandeburský pluk a as 60 vozu vozatajstva k Novému Městu n/M.
Dne 31-ho.
Ráno přibylo sem 200 mužů hulánů od 1-ho brandburského pluku. Veskrz také oddíl vojska od 52-ho brandebuského pěšího pluku.

Září
Dne 1-ho.
Pěší vojsko odtáhlo s hudbou do Opočna a huláni do Nového Města n/M. Pak táhl veskrz oddíl vojínů od 76-ho pěšího pluku. Uzdravení ranění se posílají do Hradec. V okolí se vzmáhá cholera, zde posud žádný nezemřel. Většina zde nemocných (raněných) ze zdejšího špitálu odeslala se na 16 vozích do Hradce.

(Text je přepisem původního znění rukopisu s drobnými upřesněními a opravami. Rukopis je dílem paní Řezníčkové, původní majitelky pozdější Satrapovy nebo Tomšovy hospody.)