Řídící učitel v Častolovicích Gotthart Josef Lašek sepsal později v roce 1881 knihu "Častolovice nad Orlicí, jejich popsáni a dějiny", ve které popisuje Častolovice z našeho pohledu již před 300 lety takto:
"Nejstarší část Častolovic jest tam, kde stojí kostel, odtud šířilo se městečko na tu stranu k řece. Při kostele sv. Víta bývaly ode dávna fara a škola. Kromě těchto bývalo v Častolovicích 40 hospodářův usedlých, jeden obecní dům a pazderna, ze kterých vrchnosti platy vycházely. Také byl v městečku dům panský, který někdy Jiříkovi Divišovi patříval a od vrchnosti přikoupen byl. To vše spravováno rychtářem a konšely od vrchnosti ustanovenými a z obyvatelstva vybranými.

Místností, kteréž vrchnosti patřily, byl velký počet. Přední z nich, zámek panský upraven byl v krásném slohu renesančním, obsahoval pěkné světnice panské s chodbou otevřenou, kteréž se lusthauz říkalo. Dole v zámku byly všelijaké sklepy a komory, kancelář, ve kteréž se věci důchodův se dotýkající řídily, čelední světnice, kuchyně, pekárna, humna, maštale. Ozdoben byl zámek vížkou, na kteréž se orloj s 2 cimbály nacházel, stavení to dosud stojí, majíc staré své místnosti, ovšem ke všelijakým jiným účelům přeměněné. Za nynějším zámkem byla ještě některá staveni, zejména vinopalna s prádlem na tak zvaném "malém plácku" a kůlně pro vozy, maštale, řezárna a chlévy pro hovězí dobytek na "zadním place". Za těmito bylo ještě jedno stavení v nově od kamen vyzdvižené, v němž se koně proháněli (pozn. jízdárna), na něm schválně zdělány byly půdy pro skládáni obilí, a okolo byl pěkný trávník. Nežli stavení to postaveno bylo, bývalo tu bělidlo. Domy ty od kolika let z povrchu zemského zmizely.
Kde jest nynější park, bývala obora zvířecí plotem tesaným dobře opatřena, v niž jeleny a jinou zvěř chovali. Při ní bývala chalupa pro oborníka čili hajného, který k oboře dohlížel, přitom se nacházela ptáčnice pro koroptve aneb komora pro bažanty z prken složená. K oboře přiléhala štěpnice pěkným stromovím posázená a konečně bývalo v těch místech proti pivováru bělidlo. Kdesi za oborou bývala chmelnice, na niž se všechen k pivováru potřebný chmel sklidil. Z jedné i z druhé strany předních vrat zámeckých byly dvě malé zahrady. Větší a pěknější zahrada byla na místě nynější zahrady panské. Dělila se na zahradu pro kratochvil a kuchyňské věci a štěpnici. V prvnější sely a sázely zahradnické byliny na 15 kusích špalíry od sebe rozdělených, tu a tam rozbíhaly se stezky, při nichž se pěkné mladistvé stromoví nacházelo. Kromě toho tu bylo stavení či byt zahradníkův se světnicí, v níž se přes zimu všelijaké zahradní věci zavíraly a ukládaly. Zahrada byla plotem tesaným vysoce ohrazena. Štěpnice vedlejší posázena jsouc stromy nově štěpovanými v hojnosti, dvojí užitek vynášela, neb se ji i travami přes celý rok užívalo.
Proti zámku a pod školkou býval pivovár s pánví měděnou, káděmi, hvozdem, humnem, sladovnou, spilkou, sklepy a obydlím pro sládka. Avšak bečvárna tu pro nebezpečnost ohně nebyla, nýbrž stála na vrchu zvláště.
Mlýn častolovický o 4 kolech moučných, páté jahelka a šesté stupní, také při něm olejna bývala. Vrchnosti vycházel ze mlýna pěkný užitek.
Za rybníkem bývala cihelna s peci a hliništěm a chalupa pro cihláře blíže ni. Při témže rybníce bývala i katovna. Na ten čas tu kata nebylo, nýbrž zakoupil se sem pohodný kostelecký. (pozn. Katovna se nacházela v prostoru za nynější železniční zastávkou.)
Starodávný dvůr panský býval tuším na Skalce, ale dozajista byl v městečku. Patřívalo k němu dosti rolí a luk, ale když Oprštorfové nový dvůr (Polní) postavili, obráceno jest veškeré popluží k tomuto dvoru a dvůr starý znenáhla zpustl. Později rozprodáno to místo a postaveno tu několik chalup.
Za kostelem byla zahrada panská, plotem obhrazena, již se říkalo včelnice. Za starodávna tu bylo kolik oulů včelích, ale ke sklonku 17. století zanedbávalo se toto ušlechtilé odvětví hospodářství a jen jméno včelnice se ještě udrželo.
Hlavní živností obyvatelstva bylo polařství. Každý soused měl dům a k tomu něco rolí, kterým to k výživě nestačilo, ti dělali kromě toho nějaké řemeslo kupříkladu ševcovské, krejčovské, pekařské. Ve třech domech byly šenky, totiž u Jana Pekaře, u Vácslava Zídky a v domě obecním. Všude se jen panské pivo prodávalo. V starších dobách byli v Častolovicích tři řezníci a měli troje masné krámy, z nichž vrchnosti úrok dávali, ale toho času vysekával maso jediný Vácslav řezník. Shledati z toho lze, že bývalo sousedstvo možnější a před válkou třicetiletou i lepší stravy se dopřávalo, ale dlouhými válkami 1618 - 1648 zchudlo obyvatelstvo častolovické tak, že se potom v příčině stravy lecjaks odbývalo.“