100. výročí bitvy u Zborova z častolovického pohledu PDF Tisk Email
Hodnocení uživatelů: / 1
NejhoršíNejlepší 
Napsal uživatel Jiří Václavík   
Čtvrtek, 08 Červen 2017 00:00
Velikost písma:

100. výročí bitvy u Zborova z častolovického pohledu
(2. července 1917)

Zákopy u ZborovaBitva u Zborova představuje jedno z menších střetnutí První světové války. Důsledky této neveliké bitvy, jenž se odehrála na západní Ukrajině poblíže ukrajinského města Tarnopole (východně od Lvova), však byly zásadní pro další formování československých jednotek (legií) v Rusku, ale především pro zdárný rozvoj, podporu a uznání myšlenek Československého zahraničního odboje.

 

Z hlediska vývoje tzv. Velké války šlo o pouhou drobnou epizodu. Útok Československé střelecké brigády u Zborova, ať už jakkoliv úspěšný, byl součástí rozsáhlé ruské tzv. Kerenského ofenzívy, jež později skončila naprostým nezdarem a následným ústupem a opuštěním získaných pozic.

Průběh bitvy u Zborova

Kerenského ofenzíva započala 1. července 1917, o den později přišla řada i na jižní sektor. V 05.15 začala dělostřelecká příprava, kterou po osmé hodině následoval útok obou finských divizí. O 45 minut později, v 09.07, pak útočí i první části Československé brigády. Nejdříve na severním, deset minut poté na středním úseku, později převzal přes odpor ruského velitele iniciativu v 09.30 i jižní úsek. V té době již byla v severní a střední fázi ovládnuta síť zákopů první rakouské obranné linie. V 10.00 držela Československá brigáda celé první obranné pásmo.

Žádná z finských divizí však doposud neprolomila ani první obranné pásmo, což vedlo ke značnému ztížení situace, neboť obě křídla proniknuvších legionářů byla vystavena náporu ze stran, zvláště pravé křídlo dočasně uvízlo. V její těsné blízkosti se totiž nacházela dobře opevněná kóta 394 Mohyla, která měla být podle plánu již v rukou finské divize, ta ovšem doposud neuspěla. Přesto ostatní části Československé brigády pokračovaly zdárně vpřed a v 10.45 již měly v rukou i druhou rakouskou linii.

Úspěch Československé brigády, která měla v původních plánech hrát pouze druhořadou roli, přitáhl pozornost velitele sboru a do oblasti směřovala záložní 82. divize. Okolo jedenácté hodiny se podařilo ovládnout opevněnou výšinu, kótu 392, čímž se rakouskouherské postavení rozdělilo ve dví, ovšem Mohyla stále vzdorovala. Mezitím se okolo 12.00 podařilo zdolat na několika místech i poslední třetí záložní obranou linii. Poté se na těchto úsecích fronty situace stabilizovala, jelikož brigáda se spolu s záložní 82. divizí a 4. finskou divizí soustředila na dobytí strategického vrcholu Mohyla. Ta padla okolo 14. hodiny.

Vojenský úspěch československé brigády byl tak pronikavý, že naprosto zaskočil celé ruské velení. To co se nepovedlo mnohokrát větším oddílům, podařilo se jednotce, která byla pro svou výstroj, výzbroj a výcvik považována za druhořadou. Zpočátku budil postup brigády až podezření, např. ruský pozorovatel upoutaný v balonu nad frontou se domníval, že se jedná o masovou dezerci, jinak si totiž rychlé pronikání českých vojáků mezi nepřátele nedokázal vysvětlit.

Za úspěchem stojí mnoho faktorů, nejpřednější z nich jsou jistě morálka členů Československé brigády a také způsob jejího boje. Vojáci totiž útočili tak jak byli zvyklí jako průzkumníci – v malých hloučcích o několika mužích, což vedlo k jejich lepšímu krytí před smrtelnou palbou kulometů. V podstatě jim pomohla právě nesecvičenost nově vytvořeného sboru, který nebyl sešněrován žádnou doktrínou a také iniciativa nižších velitelů, kteří reagovali pružně na každý problém.
V řadách Československé střelecké brigády padlo 2. července 167 mužů a raněno bylo téměř 1 000 vojáků. Za tuto cenu však dokázala prorazit všechny tři nepřátelská pásma a navíc zajmout více než 4 000 zajatců, tedy více mužů, než čítal stav celé brigády. Mrtvých vojáků rakousko-uherské armády bylo na úseku brigády několik set.


(informace o bitvě čerpány na webu bellum.cz)

                                               
Z častolovických rodáků a obyvatel se této slavné bitvy zúčastnili:

 

ČEŘENSKÝ, Václav
narozen v Častolovicích 23.4.1882, zemřel 11.12.1927
 
Učitel, představitel Sokola, odbojář, legionář, člen České družiny v ukrajinském Kyjevě, jeden z nejlepších zpravodajů I. světové války.

S Častolovicemi Václava Čeřenského pojí místo narození. Jak dlouho zde pobýval, ve kterém čísle popisném se narodil, se mi prozatím nepodařilo zjistit a tyto údaje neobsahuje ani turistický průvodce Jaroslava Dostála Orlické hory II z roku 1947 a další literatura, ze které jsem čerpal informace o jeho osobě. Absolvoval nižší reálnou školu, obchodní pokračovací školu a šest tříd ruského gymnázia v Akermanu.

Jméno Václava Čeřenského upadlo téměř v zapomnění, neboť působil v legiích, kterým nebyly pozdější vládnoucí garnitury nakloněny. Osud zavál Čeřenského do Ruska, kde vyučoval tělocviku a působil v Sokolu. Po vypuknutí 1. světové války dobrovolně vstoupil dne 30. srpna 1914 do tzv. České družiny, což byla vojenská jednotka složená z Čechů, nacházejících se na území carského Ruska. Konkrétně působil ve 3. rotě v hodnosti četaře. Jednotka byla zpočátku nebojovým propagačním útvarem, později intenzivně zasáhla do bojů na frontě a stala se velice uznávanou zpravodajskou složkou. V polovině listopadu 1914 se stal Čeřenský jedním z 11 vybraných dobrovolníků (Čeřenský, Daškevič, Grmela, Keller, Müller, Preisler, Vaněk, Nessý, Čižmář, Frühauf, Posker), kteří podstoupili dne 25. listopadu 1914 nebezpečnou misi přes frontu do Čech, kde se měli spojit s představiteli domácího protirakouského odboje a po splnění úkolu se vrátit přes frontu zpět. Starodružiníku Čeřenskému se jako jednomu z mála dobrovolníků podařilo nelehký úkol splnit, ačkoli byl několikrát zajat. 3. prosince 1914 zajala rakouská vojska Čeřenského u Rito, odkud byl deportován do zajateckého tábora v Kleinmünchen. Z tábora se mu podařilo 17. prosince 1914 utéct. Po svém útěku dorazil Čeřenský úspěšně dne 23.prosince 1914 do Prahy, kde kontaktoval domácí odbojáře - starostu Sokola Dr. Scheinera. Scheinerovi předal informace o existenci České družiny a instrukce ke koordinaci akcí domácího a zahraničního odboje. Poté úspěšně pronikl do Švýcarska, kde byl opět chycen a vězněn v Brandtu. Znovu utekl a přes Francii, Anglii a severské státy se 10. října 1915 dostal zpět do Ruska, kde začal pracovat pro ruský generální štáb v Petrohradě. V období od 16. prosince 1915 do konce března 1916 byl zpět v České družině a působil při ni jako mladší důstojník. Od 1. dubna 1916 byl již zařazen do nově organizovaného 1. čs. střeleckého pluku Mistra Jana Husi. V březnu 1917 se stal velitelem u 2. střeleckého pluku. S jednotkou bojoval u Zborova, kde byl zraněn. Své zranění si doléčil v Kyjevě a 31.12.1917 byl z rozkazu štábu 1. čs. střelecké divize poslán jako vojenský zástupce na rumunskou frontu s tajným posláním od T.G. Masaryka ke spojencům v Jassách. V Rumunsku byl až do konce února 1919. Do republiky se vrátil 5. března 1919, byl přijat 18.3.1919 prezidentem republiky T.G.Masarykem a jmenován členem vojenské mise v Rumunsku. Za své zásluhy obdržel Václav Čeřenský kříž sv.Jiří IV. stupně, sv.Anny II. a III. stupně, Stanislava II. a III. stupně, Vladimíra IV. stupně, Čs. válečný kříž a další medaile. Z legií, kde dosáhl hodnosti kapitána, byl propuštěn 15. dubna 1922. Zemřel 11. prosince 1927 a je pochován na Olšanském hřbitově v Praze.

 

LEDEN, Alois
narozen 11.11.1892 v Kladrubech

Původním povoláním truhlář, řemeslu se vyučil ve Vídni. Z Kladrub se přestěhoval do Častolovic. 2. října 1913 nastoupil k 1. pěšímu pluku ve Vídni. 8. července 1914 odešel do Tyrol, do obce Niederdorf. Po vypuknutí války byl převelen na ruskou frontu, kde byl v bojích s ruskými vojáky raněn. Po vyléčení se vrátil zpět na bojiště.V listopadu 1915 byl u obce Pavlodar v gubernii Semipalatinsk zajat a převezen do zajateckého tábora. 3. února 1918 se přihlásil do čs. legií v Rusku a od dubna 1917 byl zapsán u 3 čs. střeleckého pluku Jana Žižky z Trocnova. V červenci 1917 byl pluk nasazen do bojů u Zborova. Zúčastnil se bojů u Tarnopolu, jeho pluk se podílel na konfliktu v Čeljabinsku. Z dalších bojišť můžeme uvést Trojick, Zlatoust, Jekatěrinburg a uralskou frontu. Od jara 1919 střežil sibiřskou magistrálu v oblasti Irkutska. Na jaře roku 1920 se pluk soustředil v přístavu Vladivostok a odtud byly příslušníci legií lodními transporty ( loděmi Madawaska na trase Singapur - Suez - Terst, Mount Vernon a America na trase San Franzisko - Panama - Norfolk - Terst) přepraveni do vlasti, kam dorazili 14. srpna 1920. V tento den byl Alois Leden propuštěn z legií. Počátkem roku 1921 byl přijat k čs. četnictvu. V říjnu 1923 byl přemístěn v hodnosti strážmistra  do obce Velké Lazy u Užhorodu na Podkarpatské Ukrajině. V roce 1931 byl strážmistrem v Bohuslavicích nad Metují a od roku 1937 působil jako vrchní strážmistr v Častolovicích. Po únoru 1948 byl z četnictva vyloučen jako politicky nespolehlivý a začal pracovat jako noční hlídač v n.p. Osinek Kostelec nad Orlicí. Zemřel 6. února 1985 v Častolovicích.

 

KUCHAŘ, František
narozen 2.12.1883 v Častolovicích

Z Častolovic se přestěhoval do Třebechovic pod Orebem, kde pracoval jako obchodní sluha. Po vypuknutí 1. světové války byl 28. srpna 1914 povolán k 18. pěšímu pluku. Po krátkém výcviku odešel s jednotkou 2. září 1914 na ruskou frontu. 20. října téhož roku byl zajat ruskými vojáky při bojích u obce Radimno. Následoval pobyt v zajateckém táboře v obci Tolstoje v Darkovském újezdu v Rjazaňské gubernii. 4. dubna 1917 se přihlásil k čs. vojsku a 4. června 1917 vstoupil k 3 čs. střeleckému pluku. Zúčastnil se bojů u Zborova, Vladivostoku, Chabarovska a ústupu z Ukrajiny. Koncem roku 1917 byl převelen do pravomoci velitele samostatné telegrafní roty. S rotou se vrátil 10. srpna 1920 do vlasti a tento den byl i propuštěn z legií.

 

PREDIGER, Pavel
narozen 30.4.1892 v Nymburku

Z Nymburku se přestěhoval do Častolovic, kde pracoval jako úředník. Do rakouské armády byl povolán 26. října 1914 k 12. zeměbraneckému pluku v Čáslavi. 25. prosince 1914 odešel na ruskou frontu. V bojích byl raněn a po vyléčení se 10. března vrátil ke své jednotce. Opět byl raněn, tentokrát se léčil dlouhodobě a k jednotce se dostal 10. října 1915. Při vojenské operaci u obce Kolky byl 10. června 1916 zajat a odeslán do zajateckého tábora v Korjukovce v Černigovské gubernii. V zajetí pracoval jako úředník v cukrovaru. Do čs. vojska vstoupil 1. října 1916 a od 10. listopadu byl zapsán u 1. čs. střeleckého pluku Mistra Jana Husi. Zúčastnil se bojů u Zborova, kde byl raněn, u Penzy, Kazaně, na Volze, na Sibiři. Střežil sibiřskou magistrálu. V prosinci 1919 byl lodí Yonan - Maru přepraven přes Singapur a Suez do Terstu. Po návratu domů (2. února 1920) pracoval jako oficiál státních drah.

 

STŘÍBRNÝ, Rudolf
narozen 23.4.1895 v Častolovicích

V rodné obci pracoval jako obuvník.  Dne 2. února 1915 byl povolán k 2. hulánskému pluku ve Vysokém Mýtě. Na ruskou frontu odešel 10. května 1915. V bojích u obce Duby byl dne 15. června 1916 zajat a převezen do zajateckého tábora v Revelu v Estonské gubernii. 20. května 1917 se přihlásil do čs. vojska. Dne 26. května 1917 byl zařazen do 2. čs. střeleckého pluku. V pluku setrval až do 7. července 1918, kdy byl převeden do 1. čs. jezdeckého pluku Jana Jiskry z Brandýsa (oddílu telefonního spojení). Zúčastnil se bojů u Zborova a Jekatěrinburgu. Z Vladivostoku odplul 6. června 1920 loděmi M. S. Dollar a Minnecahda trasou přes Tichý oceán, Kanadu a Atlantský oceán do Evropy. Z legií byl propuštěn 2. srpna 1920.

 

Objektivem fotoaparátu

foto_tyden98.jpg

Kalendárium

24/11/1365

Půta z Častolovic společně s manželkou Machnou vydává listinu, kterou v obci ustanovuje oltář s kaplí.


Zobrazit všechny události.

Církevní kalendář

Podle církevního kalendáře má dnes svátek: Ondřej Dung-Lac a druhové

Sponzoři

Banner
Pokud považujete činnost "Přátel Častolovic" za smysluplnou a uvažujete o podpoře našeho úsilí nebo jste ochotni stát se sponzorem spolku, neváhejte nás kontaktovat např. na e-mailu: info@e-castolovice.cz nebo osobně. Na oplátku vám můžeme nabídnout umístění reklamního banneru na těchto webových stránkách, propagaci vaší osoby nebo společnosti na námi pořádaných akcích, příp. další formy spolupráce. Děkujeme.

Web Archiv

Stránky Spolku přátel Častolovic jsou součástí Archivu českého webu Národní knihovny ČR.

Jsme také na síti





PageRank

WebInfo - SEO analýza


Vytvořil a spravuje Daniel Beneš © 2010 - 2015 | Grafika Daniel Beneš & Jiří Václavík © 2010 - 2015
Licence Creative Commons
Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko